Stránky pro rodiče a děti pana učitele Petra Kováře

Konečně napadl sníh! Už jsme si mysleli, že se naši meteorologové unáhlili, ale neunáhlili. Ráno bylo všude bílo, idylka jako o Vánocích. A tak jsme děti vyhnali k zamrzlým bublavým pramenům pátrat společně s šerpy po Yettim. Vrátili se s rozdílnými pocity. Tvrďáci tvrdili, že je tam teplo a že si chtějí postavit mnohem více sněžných mužů a žen. Pohodáři zase naznačovali, že teplo vypadá jinak, ale že se to ještě dá vydržet. Mněkoušci měli jedinou starost. Sehnat zaručeně fungující modlitbu pro pána hor, aby už konečně přestal studit jejich tělo. Každopádně u oběda se u většiny badatelů objevila v obličeji módní a hlavně zdravá himalájská červeň. O únavě některých jedinců svědčí i fakt, že při hledání zapadlé ponožky usnuli pod postelí. Naštěstí nám všechny ztracené síly obnovil odpolední klid. Odpoledne jsme už do sněhu a ledu děti nenutili a raději jsme vyráběli Yettiho z modelovací hmoty a také vyráběli hudební nástroj, který je podmínkou vstupu do jednoho z místních chrámů. Večer si pak mládenci vyzkoušeli život bez rukou a vyřádili se v nožní hře. V tu samou chvíli pak děvčata hájila zdravý rozum v chrámu Kthulhu. A máme tu opět večer. Spravedlivý spánek nás přenese do druhé poloviny naší expedice. Budou-li příznivé podmínky, vydáme se pátrat po Yettim na Mount Everest.